Únor 2009

A otočíme list a popojedeme o měsíc dál, do dalšího dílu našeho Divadelníčku. Hned na počátek února můžeme oznámit opravdovou BOMBU roku - po devítiměsíčním konkurzu na dalšího člena Divadla VeTři byl tento konkurz ukončen a my můžeme konečně oznámit vítěze tohoto konkurzu :o))) Je sice pravda, že v závěru musela Míša "malinko" zatlačit, ale, vše dopadlo navýsost dobře a my vám můžeme představit nejčerstvější posilu našeho týmu - malého Dominika... Narodil se 3. února v 7.38 hodin v chomutovské porodnici. Míša i Dominik jsou v pořádku a půjde-li to vše tak, jak má, máme Míšu za pár týdnů opět na jevišti :o))) Všichni mu přejeme do života jen to nejlepší, suché cesty a sluníčko nad hlavou...

Obrázek, který máme v titulu tohoto měsíce pochází ze Šimonovi malířské "dílny" - ano, dobře čtete, Šimon nejenže výborně hraje a zpívá, ale má i značné malířské nadání... Časem tu uveřejním i další Šimonova díla, alespoň to bude trošku změna z mých fotografií... Tedy, pokud to Šimonovi nebude vadit :o))) Aby jste měli porovnání, dávám k nahlédnutí i originál, fotečku z druhého dne Dominikova života.... Další fotky si můžete prohlédnout na www.dodo-photo.cz.

A co dál v divadle??? Leden prolétl strašně rychle, oni snad ten měsíc zkrátili :o))) Začátek února byl ve slavnostním duchu a jedeme dál, další a další představení, další místa, kde máme nasmlouvaná vystoupení... Dlouhé cesty na místa, kde jsme se ještě s divadlem nepředstavili, ale samozřejmě i příprava nových "věcí"... Ostatně, uvidíte sami, až nastane čas :o)))

Také přišla doba nemilá - období chřipek, což pro nás občas znamená i přesouvání našich představení pro nemocnost na místech, kde vystupujeme. Bohužel, ale, nedá se nic dělat, i to patří k našemu životu. Nám se zatím chřipka naštěstí vyhýbá, snad to tak i zůstane, než se ta "smršť" přežene a bude zase klid. No.... uvidíme :o)))

Pár dnů opět popoběhlo a tak se i my poposuneme o kousek dál druhým měsícem roku 2009... 13. února se konal druhý reprezentační ples města Postoloprty, opět na stejném sále a skoro i ve stejné sestavě, tedy, alespoň z naší strany. Já se Šimonem jsme tam byli, Miška zůstala s malým Dominikem doma. Šimon se opět, jako loni, postaral o průvodní slovo celou tou slávou, já něco málo nafotil.... Co se týče kapely, jež měla ten večer hrát, tam operativně nastala změna. Původně byl domluven Kamil Emanuel Gott s kapelou, ale, bohužel, jak jsem psal výše o té potvoře chřipkové, tak přesně to potkalo i Emana, takže jsme museli vymyslet jinou variantu. Tou byla kapela SK band a musím říci, že mne velice zaujali, šlo jim to, hráli jak o život :o))) I hlavního hosta večera jsme museli kvůli "Emanově" chřipce pořešit a tak namísto něj nastoupila na parket Šárka Rezková a zazpívala své největší hity. Stejně jako loni, i letos si návštěvníci plesu zatancovali, pobavili se.... prostě pohoda :o))) No a po Šárce Rezkové přišlo další překvapení večera, postoloprtské volejbalistky a jejich kankán - nakonec musely pro obrovský úspěch opakovat v rychlejším rytmu :o))) My jsme poté odjeli, ale, co jsme slyšeli, tak ples se značně protáhl do ranních hodin - a tak to má být :o))) V neděli jsme se opět sešli - na stejném místě, kde se konal páteční ples. Tentokrát se zde však konal maškarní bál pro děti. Přivezli jsme s sebou tentokrát do Postoloprt i hosta - Míšu Sejnovou a tak se tenhle maškarní opět slušně zvrhl :o)))

Den plynul za dnem, představení za představením... Šimon měl pár dálkových "výletů" na Moravu, kde bylo nasmlouváno několik vystoupení, především pro naše dospělé diváky. Cesty to byly zajímavé, Šimon slíbil, že sem pro Vás dodá nějaké to psaní o tom, co všechno při svém moravském putování zažil, koho potkal... Jakmile je budu mít u sebe, hned je sem pro Vás překopíruji :o)))

Úplně poslední únorový den jsme vyrazili po obědě směrem Bílina - Hostomice - Ohníč. Na zdejším sále jsme totiž měli, stejně jako vloni a předloni dělat maškarní bál pro zdejší děti. Byli jsme docela napnutí, jaké přijdou masky, jak se budou bavit děti i dospěláci, prostě, jak to celé dopadne. A i proto vlastně o téhle akci píši.... Tenhle maškarní byl jeden z těch nejpovedenějších v této sezóně. Dětí sice nebylo až tak moc, ale zato to vynahradili šikovností, zájmem a nápaditostí svých masek. Nám se Šimonem ty dvě hodinky utekly opravdu jako voda, ani jsem nevěřil, že už je čas se loučit a balit :o))) Ohníčské děti (ale nejen ty, samozřejmě i rodiče a pořadatelé) mají od nás velkou pochvalu. Nevěřil jsem, jak bude těžké vybrat tu NEJ NEJ NEJ masku, všechny byly krásné, nápadité, originální... Z Ohníče jsme odjížděli každý zvlášť, já domů a následně do práce a Šimon ještě pokračoval na Klíny, kde měl takovou malinkou akci s rádiem Most... Já si cestou zpátky v autě říkal, že takové prima zakončení února docela zahřeje u srdíčka... Bylo to takové hezké rozloučení s tímhle krátkým měsícem...

Ale teď už hajdy do dalšího měsíce, písmenka v březnovém divadelníčku už se na Vás všechny těšíme...